Něco málo o Prokůpkovi
Prokůpek je náš první vlkodav. On nás učí, jak se s chrty žije a jak se s chrty musí mluvit. Přivezli jsme si ho od Zuzky Málkové z Brlohu a od prvního dne bylo jasné, že irský vlkodav vstoupil do našeho života a už nikdy v něm nebude chybět. Prokůpek je milý, báječný, úžasný, oddaný, věrný, rozumný, klidný, naslouchající a jeho dvě krásná oříšková kukadla mě pokaždé naprosto odzbrojí a nikdy se na něj nedokážu dlouho zlobit. Není to vyloženě kamarádský typ. K lidem, které zná se chová velmi přátelsky, ale cizí lidi nevyhledává a nemusí se s nimi mazlit. Je to obrovský závislák, jakmile mě nemá za zadkem, tak je nesvůj a dokáže úpěnlivě brečet i doma na zahradě. S příchodem Belisara se vyrovnává pořád a myslím, že i když je rád, že má parťáka na hraní, tak dokáže být i pěkně nevrlý, když chce ležet a odpočívat a Belísek si s ním chce hrát.
